Kamila Ženatá

Vystudovala AVU v Praze (1979). Ve své tvorbě se soustavně zabývá dvěma hlavními směry. Jedním z nich je paměť, vzpomínky, sny, sítě vztahů a vlivů, oblast nevědomí – principy, které působí mimo prostor a čas. Druhým směrem je sledování a zaznamenávání „přírodních“ jevů a stavů. Společné pole obou zájmů tvoří chápaní světa jako cyklu proměn, energií, které se plynule transformují jedna v druhou, v příbězích, souvislostech a nevyslovitelném koloběhu v řádu.

Happy Planet — site-specific, plast, mix, 2021

Instalace vytvořená z množství plastových a plyšových hraček pečlivě skládaných do

předem promyšlených kompozic obsahuje stovky drobných příběhů a situací komiksových charakterů. Tato zdánlivě veselá skrumáž, lákající k průzkumu či v případě křesel a pohovky k posezení, při bližším zkoumání diváka znepokojí umělou líbivostí, nevkusností a reálnou zbytečností jednotlivých artefaktů. Divák se ocitá uprostřed rozehrané hry, obklopen bizarním panoptikem, v nové formě světa, designu dětství a vzpomínek.

Účast na výstavě NOVA FORMA 1

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co všechno víme a co všechno nevíme?

Co si myslíme, že víme, a co se nám zdá?

Jaká je spolehlivost našeho poznání? Těžíme z hlubin nevědomosti, nebo směřujeme od oddělenosti k jednomu vědomí?

Myriády otázek odjakživa hledají smysl života a roli jedince v nekonečném vesmíru.

Co je ale realita?

Přestože jsme spoutáni sítí všemožných vlivů, událostí, traumat a DNA, podílíme se vědomě na svých životech?

Mycelium jevů a vztahů – síť, která má víc tendenci k životu, nebo ke zkáze?

Zdá se jí sen.

Je na lodi, kterou unáší rozbouřená voda.

Ví, že potřebuje loď obrátit a plout ke zdroji.

Řekly jí to houby.

Účast na výstavě "mycelium"