V tvorbě Ondřeje Basjuka silně rezonuje autorova osobní fascinace uměním Dálného východu. Na složitých a promyšlených analýzách vystavěné dílo přitom vyvěrá z hlubokého poznání filozofie zobrazování v této části světa, stejně jako ze znalostí z oblasti filozofie a kulturní historie obecně. Basjukovy meditativní malby rozehrávají harmonické prolínání spirituálního světa s tím vnímatelným. Poutavost autorových děl je syntézou suverénního kresebného přednesu, demonstrovaného skrze monochromní barevnou paletu, a společensko-kritického přesahu, který jeho práce často ukrývají.
Hrad / Castle
Při kontaktu s klasickým dvourozměrným obrazem je divák pozorovatelem dokonale složených vrstev myšlení i barvy a nemá často šanci úplně proniknout mezi ně. Dvojrozměrné zobrazení prošlo dlouhou cestu přes umělcovo oko, mozek, způsob myšlení i životní zkušenosti, aby nakonec vyšlo ven skrze malířovu ruku prodlouženou o štětec. Celý proces připomíná digitální kompresi, která jednotlivé vrstvy a prvky spojí bez zbytečných bublin.
Co se ale stane s obrazem po umístění do drátěné kostky, tak přesně reprezentující prostorovou síť?
Divák je postaven před opačnou situaci – jednotlivé vrstvy se po průletu prostorem odlepily jedna od druhé a pozorovatel je svědkem nesourodé množiny dekomponovaných součástek.
Slonovinová věž se rozpadla, z hradu jsou ruiny.
Účast na výstavě NOVA FORMA