top of page

Igor Hlavinka – Hory, moře, nebe a jiné bytosti


slavnostní zahájení 6. září v 18:00 v klubu Gumárna, K. Pazderského 2045, v Čáslavi

výstava potrvá do 19. října 2023


součástí večera bude pořad Básník Milan Ohnisko představuje:



HORY, MOŘE, NEBE A JINÉ BYTOSTI

„Od kamenů a stromů se dozvíš to, co od žádného učitele.“

(sv. Bernard) Igor Hlavinka se narodil 18. 3. 1959 v Praze.

1979–1981 scénografie, DAMU Praha

1981–1985 ateliér malby – prof. F. Jiroudek, AVU, Praha


Igor Hlavinka sice absolvoval obor malířství na AVU v Praze, ale zabývá se i sochařstvím a fotografuje. Několik let restauroval nástěnné malby, navrhoval a realizoval zahrady.


V 80.letech byla jeho hlavní uměcká činnost zaměřena na krajinomalbu. V té době se také pokusil prostřednictvím cyklu kreseb a maleb na papíře vypořádat s tématem holokaustu .

V 90.letech následovaly kresby a obrazy inspirované přírodními strukturami a energiemi, ale i znaky písma a symboly starověkých kultur (cykly Znaky, Chaos a řád, Strašná souměrnost, Okolo středu). Účastnil se uměleckých symposiích nadace Hermit v klášteře Plasy, kde v roce 1994 začal vytvářet hliněné modely fantaskních biomorfních staveb. V roce 1997 tam též inicioval a organizoval umělecké symposium „O počátku“. Od roku 2003 pracoval na cyklu hliněných plastik Hlavy v meditaci. Od roku 2007 se navrací ke krajinomalbě, vytváří cykly monochromních maleb a kreseb Ostrovy v oblacích, Huangshan, Pouť krkonošská, (nazvaná podle snové prózy K. H. Máchy).

Igor Hlavinka byl členem výtvarné skupiny Tunel (1989–1992) Exner, Hlavinka, Chmelová, Jírová, Knotek, Wagner, Zoubek.

Od roku 1996 je členem S. V. U. Mánes. Zúčastnil se řady společných i samostatných výstav. Zastoupen v mnoha soukromých i veřejných sbírkách.

Žije a pracuje v Praze. Malíř Igor Hlavinka se rád toulá po horách, ať už skutečných nebo namalovaných. Jeho cyklus monochromních maleb horských krajin začal vznikat v roce 2007. Čerpal v něm především ze svých zážitků po horských cestách. Inspiroval se asijskou tušovou malbou, ale i obrazy slavného romantika C. D. Friedricha. Minimalistickou formou – náznakem – evokuje nehybnost hor v kontrastu ke stálým proměnám prostoru zaplněného mraky a mlhou.

Cyklus Moře maluje od roku 2020. Moře se často objevovalo již na jeho dětských obrázcích, spolu s nějakou lodí, ostrovem, mořeplavcem nebo trosečníkem. Po mnoha letech se k tomuto tématu vrátil. Obrazy ostrovů ze zálivu Kvarner zachycují světelnou atmosféru při níž se moře oslnivě leskne v odpoledním slunci. Ve stejném roce vytváří i další cyklus olejomaleb Moře v mlze. Obrazy zachycují okamžik, v kterém se horizont moře spojuje s nebem. Skryté slunce vytváří z mlhy zářící prostor. Cyklus Moře v mlze se pozvolna proměnil v nový cyklus nazvaný Nebe. Obloha v něm zastupuje nezobrazitelné „nebe v nás“. Nebe se stává symbolem posvátného sídla bohů, věčného blaženství svatých, ale i nerozlišené zářící prázdnoty, původní Jednoty, která podle mistrů Tao předcházela stvoření. Harmonie barev i potlačení rukopisu odpovídá smíru protikladů, kosmické harmonii. Celý den jsem hleděl na nebe. Na nebi bylo jen nebe. Šigedži Cuboi



223 views0 comments

Comments


bottom of page