Rozhovor s Lucií Nováčkovou



Lucie Nováčková je jednou z vystavujících umělkyň zapojených do projektu mycelium/NOVA FORMA 2.


Lucie Nováčková

*1981


2008- 2010 FVU VUT v Brně, ateliér malířství 1, Tomáš Lahoda diplomová práce: Aspekty Zóny ( teoretická), praktická: Zóna 2003–2008 Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové

Fakulta Výtvarné kultury, obor Textilní tvorba, Zuzana Hromadová

Bakalářská práce Ikat: inspirace tradičními textilními technikami

1999–2003 Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, katedra historických věd, obor kulturní dějiny

bakalářská práce: Osobnost a dílo Květoslava Minaříka v kontextu dobové mystické literatury

1992–1999 Gymnázium, Jihlava



Rupert Sheldrake, anglický biochemik a fyziolog rostlin, se zabývá tématem morfické rezonance, což je pojem, kterým nazývá pole působení a vlivů. Čím je toto téma pro tebe zajímavé?


Ruppert Sheldrake vytvořil teorii, která je pokládána za „spornou“- mimo jiné v ní tvrdí, že „příroda a vše, co je v ní, má zvyky, je prostoupena jakýmsi sebeorganizujícím „morfickým polem“ , které určuje chování menších i větších systémů v ní. Já se na to nedívám jako na nějaká obecně platná tvrzení, ale jako na jakousi metaforu, která se pokouší osvětlit nebo přiblížit děje v přírodě. Metafory strojů, procesů, neustálého vývoje prostě v jeho práci vystřídala metafora zvyku-patternu-vzoru, podle nějž se věci dějí. Vzhledem k tomu, že se dlouhodobě zabývám paralelou procesu tkaní a vlastní mysli, je dost přirozené, že jeho pojetí mi je blízké. V době, kdy jsem tuhle paralelu začala zkoumat, jsem práci Rupperta Sheldrakea neznala, vycházela jsem spíše z přechodových rituálů přírodních národů a toho, co se s námi děje, pokud opakujeme řadu drobných, neustále se opakujících úkolů, přičemž proces tkaní je viditelnou metaforou. Metafora tkaní a lidského vědomí se objevuje snad ve všech mytologiích světa. Tak se nějakým způsobem stalo, že po letech, když jsem si jeho práci objevila, více či méně vystihovala to, k čemu jsem došla z jiných východisek a vlastního sebezkoumání, což je pro mě strašně důležitá součást tvorby, reflexe vlastních myšlenkových procesů a jejich analýza až k samotnému principu, který vnímám často vizuálně.


Jsi jedna z „myceliární sítě“ autorů projektu mycelium/NOVA FORMA 2. Jak vnímáš tento proces?


Jako nejpřínosnější vnímám fakt, že přestože jsem velkou část vystavujících neznala, podařilo se prostřednictvím úvodního sympozia vytvořit platformu, na které můžeme sdílet své přístupy k tématu. Nejedná se jen o skupinovou výstavu, kdy prostě vytváříme díla na nějaké téma, ale opravdu se podařilo vytvořit jistá propojení, nové souvislosti. Musím přiznat, že pro mě byly vždy takovéto kolektivní přístupy poněkud podezřelé, bývá pro mě těžké se v té zahleděnosti do vlastní práce ladit na přístupy jiných, jsem velký sólista. Tady ale musím říct, že ta napojení a vytvoření spolupracující skupiny fungovalo natolik, že jsme si princip „budování výstavy vědomím skupiny“ půjčili do Pragovky jako princip tvorby výstav pro tento rok.



15 views0 comments